Určitě to znáte. Spěcháte na důležitou schůzku a trefíte zrovna tu nejdelší červenou na semaforu. Když si vezmete deštník, nezaprší, ale jakmile ho necháte doma, přivalí se průtrž mračen. A vteřinu poté, co si koupíte novou bílou košili, na ni zahájí nálet kapka kečupu.
Vítejte ve světě Murphyho zákonů – neoficiálních, ale naprosto nekompromisních pravidel vesmíru, podle kterých se „všechno, co se může pokazit, také pokazí“.
Ale kde se tato vesmírná zlomyslnost vlastně vzala? Dělají si z nás přírodní zákony legraci, nebo za tím stojí hlubší lidská psychologie?
Jak to celé vzniklo: skutečný příběh kapitána Murphyho
Na rozdíl od mnoha lidových mýtů mají Murphyho zákony svého historického předchůdce. Byl jím Edward A. Murphy Jr., inženýr a kapitán amerického letectva (US Air Force).
Příběh se odehrál v roce 1949 na letecké základně Muroc v Kalifornii, dnešní Edwardsově letecké základně. V rámci projektu MX981 tam probíhaly experimenty na speciálních raketových saních. Cílem bylo zjistit, jak lidské tělo snáší prudké zpomalení při vysokých rychlostech.
Podle nejznámější verze příběhu selhalo měření kvůli nesprávně zapojeným senzorům. Inženýr Murphy údajně tehdy poznamenal, že pokud existuje způsob, jak něco udělat špatně, někdo ho najde.
Přesné znění původního výroku se v různých verzích příběhu liší. Myšlenka však byla jasná: při návrhu technických systémů je potřeba počítat i s lidskými chybami a možností, že se něco pokazí.
Lékař a vedoucí projektu John Paul Stapp tuto zásadu pomohl rozšířit. Při nebezpečných experimentech bylo nezbytné předvídat možná selhání a snažit se jim předcházet. Právě tak se z technického varování postupně stalo známé pravidlo, které dnes používáme i v běžném životě.
Co jsou Murphyho zákony zač a proč jim věříme?
Původní myšlenka měla především praktický význam: Při návrhu jakéhokoliv systému je potřeba počítat s lidskou chybou a předvídat, co všechno se může pokazit.
Postupem času však lidé princip rozšířili na všechny oblasti každodenního života – od vaření přes cestování až po milostný život. Vznikl tak obrovský soubor satirických, ale někdy až mrazivě přesných pouček.
Mezi nejslavnější zobecnění patří:
- Nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
- Všechno trvá déle, než si myslíte.
- Chléb s máslem padne na koberec vždy tou namazanou stranou.
Právě poslední příklad patří k nejznámějším Murphyho zákonům. Ale opravdu je za tím jen smůla?
Fungují Murphyho zákony doopravdy, nebo je to jen iluze?
Murphyho zákony nejsou skutečnými fyzikálními zákony. Přesto existují dobré důvody, proč máme někdy pocit, že se svět spikl právě proti nám.
1. Negativní zkreslení a selektivní vzpomínky
Náš mozek často přikládá negativním zážitkům větší váhu než těm pozitivním. Nepříjemné události v nás mohou vyvolat silnější emoce, a proto si je také lépe pamatujeme.
- Když projedete dvacet semaforů na zelenou, pravděpodobně si toho ani nevšimnete. Považujete to za normální.
- Když ale zůstanete stát na třech červených za sebou a kvůli tomu propásnete důležitou schůzku, budete si to pamatovat celý týden a řeknete si: „To je typické!“
Když se nám pak podobná nepříjemnost přihodí znovu, snadno získáme dojem, že se Murphyho zákony skutečně řídí naším životem. Přitom si často jen více všímáme událostí, které naše očekávání potvrzují.
2. Skutečná fyzika: proč toast často padá namazanou stranou dolů
Britský fyzik Robert Matthews se v roce 1995 zabýval otázkou, proč toast tak často padá namazanou stranou dolů. Ve studii nazvané Tumbling Toast, Murphy’s Law and the Fundamental Constants zkoumal fyzikální podmínky, které tento jev ovlivňují. Za svou práci získal v roce 1996 Ig Nobelovu cenu za fyziku.
Vysvětlení souvisí mimo jiné s výškou stolu a s tím, jak se krajíc při pádu otáčí. Když toast sklouzne z běžného jídelního stolu, nemusí mít dost času na celou otáčku, a tak může dopadnout právě namazanou stranou na podlahu.
Neznamená to, že každý krajíc vždy skončí máslem dolů. Výsledek závisí na konkrétních podmínkách pádu, například na počáteční poloze a pohybu krajíce.
Není to tedy žádný vesmírný trest, ale fyzika. A přestože toast samozřejmě nepadá dolů namazanou stranou pokaždé, Murphyho zákon tím získává další bod.
3. Teorie pravděpodobnosti a lidský faktor
Čím více věcí děláme a čím složitější úkoly řešíme, tím více příležitostí vzniká k chybám a nečekaným komplikacím.
Když něco potřebujeme zvládnout rychle, může se přidat stres, únava nebo nepozornost. A právě tehdy snadno přehlédneme drobnost, která nakonec způsobí velký problém.
Představte si, že připravujete důležitou prezentaci. Všechno máte hotové, grafy vypadají skvěle a text je bez chyby. Jenže v den prezentace zjistíte, že jste soubor uložili do počítače, který zůstal doma.
Vesmír vás možná nemá v hledáčku. Někdy zkrátka stačí jediná přehlédnutá maličkost.
Murphyho zákony nám připomínají, že se vyplatí myslet dopředu, kontrolovat důležité věci a mít připravený náhradní plán.
Jak s Murphyho zákony žít a nezbláznit se
Murphyho zákony nám nemusí kazit náladu. Naopak mohou být skvělým lékem na přehnaná očekávání a perfekcionismus. Připomínají nám, že ne všechno máme pod kontrolou a že i dobře připravený plán může narazit na nečekanou překážku.
Co tedy dělat, když se všechno začne kazit?
- Počítejte s rezervou. Pokud cesta obvykle trvá dvacet minut, nevyjíždějte na důležitou schůzku přesně dvacet minut předem.
- Mějte záložní plán. Důležité soubory si ukládejte na více míst a před odchodem si zkontrolujte, zda máte vše potřebné.
- Nebuďte na sebe příliš přísní. Chyby se stávají každému. Důležité je poučit se z nich a pokračovat dál.
- Umějte se zasmát. Někdy je nejlepší reakcí na nepovedený den prostě humor.
Až se vám tedy příště vylije káva na důležité dokumenty nebo se v nejlepším filmu vypne proud, vzpomeňte si na inženýra Murphyho. Zasmějte se, zhluboka se nadechněte a řekněte si: Příroda opět udělala svou práci na jedničku!
A pokud vás Murphyho zákony zaujaly, připravili jsme pro vás také jejich velkou sbírku. Najdete v ní spoustu dalších pravidel, která vám připomenou, že někdy se zkrátka pokazí přesně to, co se pokazit může.
Murphyho zákony – protože život má smysl pro humor, i když se zrovna směje naposledy.
Tým VtipnéVtipy.cz